Giellamolsun, giellaláhppiin ja giela eavttut
Dáruiduhttinpolitihkka, mii aktiivvalaččat fievrriduvvui birrasat 150 jagi, dagahii ahte oallugat masse gielaset. Dát váikkuhusat čuhcet ain dála áigái. Buot sámegielat leat áitojuvvon gielat ja leat UNESCO-listtus. Áin dál bajásšaddet sámi mánát ruovttuin gos ii gullo sámegiella. Dát sáhttá boahtit das go váhnemat eai máhte ollenge sámegiela, dahje jus sii eai arvva sámástit go eai iežaset mielas hálddaš sámegiela. Aŋkke leat olu váhnemat geat háliidit ahte sin mánát galget oahppat sámegiela. Jus sámegiella galgá ceavzit, de fertejit eambbogat sámástišgoahtit (Hjertespråket, 2016).
Majoritehta- ja minoritehtagielain leat iešguđetge eavttut servvodagas
Dárogielas (majoritehtagielas) ja sámegielain (minoritehtagielat) leat hui iešguđetge eavttut Norgga servvodagas. Dárogiella oažžu eambbo fuomášumi, ja nu maid árvvu, go sámegielat. Mediaid bokte mánát besset eanas áigge gullát ja oaidnit majoritehtagielaid. Eanas dárogielagat eai máhte sámegiela, mii mielddisbuktá ahte sámi mánát šaddet singuin dárustit sihke mánáidgárddis, skuvllas ja astoáiggis. Sámi mánát hárve deaivvadit sámegielagiin guhte hálddaša dušše sámegiela, nu ahte singuin mánát besset válljet guđe gillii gulahallet. Danin ferte sámegieloahpahussii leat eará lahkoneapmi go dárogieloahpahussii, sihke vuosttáš- ja nubbingielagiidda (Todal, 2021). Gievrras giellaoahpahusmodeallain lea bargovuohki mas lea ovttagielat biras, ja dakkár ovttagielat sámi birrasat leat hui dehálaččat go stuoraservvodagas galgá oahppat sámástit.
Geahnohis giellamodeallat
Vel dála láhkaortnegiin fállojuvvo olu mánáide ja ohppiide geahnohis giellamodealla sihke skuvllain ja mánáidgárddiin, gaskkal 3 – 4 diimmu sámegielatfállu mánáidgárddis ja 2 – 3 diimmu sámegieloahpahus skuvllas. Gávdnojit maid olu skuvlamánát ja mánáidgárdemánát geat eai oaččo makkárge sámegielatfálu.
Eanas giellaseailuhan- ja ealáskahttindoaibmabijuin máilmmis geavahuvvojit beare geahnohis giellamodeallat dan ektui maid háliida olahit (Pasanen & earát 2022:3). Nu lea maiddai Norggas, ja dás mii sáhttit oahppat. Geahnohis giellamodeallaid ferte molsut gievrras giellamodeallaiguin, vai olaha servvodatmihtu nanu sámegielat. Sámegielat giellaoahpahus gáibida gievrras giellamodeallaid, jus mihttu lea oažžut eanet produktiiva sámegielagiid.
Gáldut: Stuoradiggi ja NOU
https://www.stortinget.no/no/Stortinget-og-demokratiet/Organene/sannhets--og-forsoningskommisjonen
NOU 18:2016 Hjertespråket
Pasanen, Annika, Baal, Berit Anne Bals, Mikkelsen, Inga Lill, Päiviö, Ánne-Marge (2022): Gievrras giellamodeallat. Sámediggi.