Dihtomielalaš giellageavaheapmi

Dihtomielalaš giellageavaheapmi ja organisatuvrralaš eavttut leat vuođđun gievrras giellaoahpahusmodeallaid bargovugiide. Dán oasis mii geahččat dárkileappot dihtomielalaš giellapráksisiid.  

Dihtomielalaš giellageavaheapmi lea go dihtomielalaččat bargá vai:

1. ásahuvvojit čielga sámegielat birrasat, gos rávisolbmot dihtomielalaččat sámástit, ja nu jorgalit ohppiid giellageavaheami dárogielas sámegillii.
2. oahppit álget sámástit ja dađistaga maiddai čálligohtet sámegillii, sihke plánejuvvon doaimmaid oktavuođas ja maiddai spontánalaččat.  

Juohke rávisolbmos ferte leat diđolašvuohta:

• iežas giellageavaheamis
• das movt su giellaválljen váikkuha mánáide ja ohppiide.
• das ahte son lea giellaovdagovvan mánáide ja ohppiide. 

Lea dehálaš ahte diehtibehtet: 

• das makkár gielladuogáš ohppiin lea.
• mánáid, ohppiid ja bargiid systemáhtalaš giellaválljemiid váikkuhusa birra.
• plánejuvvon gielladoaimmaid birra, ja leatgo dat heivvolaččat gielalaš ulbmiliid ektui  
• gielalaš fálaldagaid birra mat sáhttet leat doarjjan mánáide, ohppiide, oahpaheddjiide ja bargiide.
• das man dehálaš lea čalmmustahttit sámegiela ja oažžut dan oidnosii buot arenain skuvllas, earret eará šiltemiid ja čállosiid bokte.
• ságastallamiid giela ja giellaválljemiid birra, gos dehálaš mearrádusat leat dahkkon ja čilgejuvvon skuvlla giellaplánas.   

Mánáid dahje ohppiid giellamáhtu, giellageavaheami ja oahppanjoksosiid galgá jeavddalaččat árvvoštallat. Jus fálaldat ii doaimma nugo lei jurddašuvvon, de galgá mánáidgárdi dahje skuvla organisereneavttuid ja giellageavahemiid buoridit.  

Dihtomielalaš giellageavaheapmi lea dehálaš buot giellamodeallain 

Gievrras giellaoahpahusmodeallaid bokte ásahuvvo dihtomielalaš giellageavaheapmi go ásaha sámegielat birrasiid. Dainna lágiin mánáin ja ohppiin šaddá dárbu sámástit. Jus dárogiela geavaha veahkkegiellan, de sáhttá olles ságastallan jorgásit dárogillii. Nu oahppi ii oaččo vejolašvuođa geahččalit sámegillii gulahallat ja ovdanbuktit iežas jurdagiid. Jus šaddá dáhpin jorgalit ságastallama dárogillii go oahppi ii fuobmá sámegielat sáni, de su sámegiella ii beasa ovdánit. 

Dihtomielalaš giellageavaheami bokte rávisolmmoš stivre ságastallama ja nu maid oahppi giellageavaheami. Go rávisolmmoš bidjá čielga gáibádusaid ahte suinna galgá sámástit, de mánát ja oahppit maid fuobmájit dáid gáibádusaid. Dát metoda gáibida dieđusge ahte oahppit ipmirdit sámegiela bures dahje muhtin muddui, ja ahte sii nákcejit goit veahá hupmat sámegiela. Dat mearkkaša maid ahte oahppit geain lea dárogiella ruovttugiellan, fertejit beassat gulahallat iežaset gielalaš eavttuid mielde, mii sáhttá gáibidit veahá heiveheami sidjiide.
 

Gáldu

Pasanen, Annika, Päiviö, Ánne-Marge, Baal Berit Anne Bals ja Mikkelsen, Inga Lill Sigga 2022: Gievrras giellamodeallat. Sámediggi.