Oktasaš ipmárdus buktá váhnemiidda ipmárdusa ja diehttevašvuođa

Giellamodeallat mat leat vuđolaččat definerejuvvon ja main leat čielga mihtut dahket ahte váhnemiidda šaddá álkibut ipmirdit makkár fálaldagaid galget gáibidit mánáideaset, ja makkár gielalaš bohtosiid sáhttet vuordit. Go váhnemat ožžot dása čielgasa, de dat nanne sin luohttámuša skuvlii ja mánáidgárdái, ja nu šaddá álkibut oažžut váhnemiid searvat giellabargui. 

Váhnemat geain leat dárogielat mánát dovdet iežaset fuolastuvvon go sin mánát eai sámástišgoađe. Seammá dovdet sámegielat mánáid váhnemat go sin mánáid giella hedjona. Dát sáhttá dáhpáhuvvat go skuvlla dahje mánáidgárddi sámegielatfállu dahje oahpahus ii nanne mánáid sámegiela, muhto baicce goarida giela. 

Lea leamašan unnán diehtu das movt sámegielat- ja dárogielat birrasiin sáhttá váikkuhit dasa ahte mánát šaddet produktiivvalaš sámegielagat. Mánáidgárddiid ja skuvllaid váhnemat, bargit, eaiggádat ja jođiheaddjit fertejit oažžut oktasaš ipmárdusa gievrras giellamodeallain ja makkár gielalaš bohtosiid addá guđege giellamodealla. Ovdamearka dihte de ii sáhte vuordit ahte dárogielat sámi mánát álget sámástišgoahtit jus giellafállu čuovvu goaikkanasmodealla. Jus ulbmilin lea ahte dárogielat mánát galget háhkat sihke njálmmálaš ja čálalaš máhtu sámegielas, de ferte fállojuvvot giellaoahpahus oamastanmodealla bokte. Ovdamearkka dihte giellabeassiin mánáidgárddis ja giellalávgumiin skuvllas. Mánát geain lea sámegiella eatnigiellan fertejit oažžut giellaoahpahusa nannemodealla bokte, vai sin njálmmálaš ja čálalaš sámegiella ovdána. 

Jus ii leat oktasaš ipmárdus das makkár bohtosiid giellamodeallat addet, de sáhttet váhnemat, mánáidgárdeoahpaheaddjit ja oahpaheaddjit váivvešuvvát ja dovdat ahte sii eai olát dan maid galget. Go buohkat ipmirdit mo giella ohppojuvvo, de šaddá álkit ásahit doaibmabijuid ja doarjagiid daidda. Váhnemat máhttet buoret einnostit mánáid sámegielat dili ja ožžot oadjebas dovddu giellafállui go mánát besset giela oahppat gievrras giellamodeallaid bokte.