Sámegiella vuosttáš- ja nubbingiellan
Sámegiella vuosttášgiellan
Oahppit geain lea sámegiella eatnigiellan, sáhttet vásihit giellaatrišuvnna, jus ožžot oahppofálaldaga mii čuovvu goaikkanasmodealla. Giellaatrišuvdna lea go giella ii ovdán nu movt livččii lunddolaččat eatnigielagiidda. Sámi mánát geain lea sámegiella eatnigiellan, leat dat geat galget oahpahit gielaset boahttevaš buolvvaide. Jus sin giellamáhttu hedjona, de sáhttet sámegielat oalát jávkat. Váhnemiid mielas giellaatrišuvdna lea hui duođalaš ášši. Oahppit geain lea sámegiella eatnigiellan fertejit oahppat gielaset nannenmodeallain, vai giella ovdána.
Sámegiella nubbingiellan
Eanas sámi vuođđoskuvlla ja joatkkaskuvlla ohppiin lea Sámegiella 2 (Samiske tall forteller 15, 2023:23-25), ja oallugat sis heitet sámegieloahpahusain go álget joatkkaskuvlii. Dá oainnát galle proseantta vuođđoskuvllaohppiin lea Sámegiella 2:
- Dávvisámegielas 59%
- Julevsámegielas 74%
- Lullisámegielas 86%.
Dat mearkkaša ahte lea hirbmat vahát jus oahppit geain lea Sámegiella 2 eai sámástišgoađe. Dat sáhttá earenoamážit čuohcat julev- ja lullisámegillii, go dat leat nu unnán olbmot geat hupmet daid sámegielaid (Samiske tall forteller 15, 2023: 23-24.).
Todal čállá:
“Miehta máilmmi leat máŋggagielat servvodagain duođaštan ahte moadde diibmosaš oahpahus vahkkui unnitlogu gielas ii leat doarvái daidda ohppiide geain lea eanetlogugiella vuosttášgiellan, ii goit jus oahppit galget aktiivvalaččat geavahišgoahtit unnitlogugiela.” (Todal 2002:211)
Todal čállá ahte sámegieloahpahusas leat geavahan dákkár (geahnohis) giellaoahpahusmodealla máŋga jagi. Go skuvla geavaha geahnohis giellaoahpahusmodealla, de ii leat vejolaš skuvlla bokte ealáskahttit sámegiela. Dat geahnohis giellaoahpahusmodealla maid Todal čilge ii leat rievdan 2002 rájes. Oahppit geain lea eanetlogugiella vuosttášgiellan ožžot ain unnitlogugiela oahpahusa dušše gaskkal 2 – 3 diimmu vahkkui, dávjá fágan.
Illustrašuvdna geahnohis giellaoahpahusmodeallas, muhtin oahppi ektui geas lea Sámegiella 2 skuvllas.
Eavttut illustrašuvdnii:
- 7-jahkásaš oahppi geas lea Sámegiella 2 vuođđoskuvllas.
- Sus lea vahkkosaččat 2 diimmu oahpahus skuvllas ja 1 diimmu sámegielat ruovttubarggut.
- Sus ii leat sámegiella ruovttugiellan iige oahpahusgiellan.
- Sus lea 1 diimmu eŋgelasgiella skuvllas ja 7 diimmu eŋgelasgiella ruovttus. Dása gullet earet eará leavssut, spealut ja eŋgelasgielat mediat.
- Illustrašuvdna govvida dábálaš vahkku oahppi ealliimis. Oahppi gohccá 105 diimmu vahkkus.
Illustrašuvdna čájeha ahte oahppis geas lea Sámegiella 2 skuvllas ja čuovvu dan oahppoplána, lea dušše 3% gielalaš sisdoallu vahkkui. Oktiibuot dat lea 9% dan áiggis go oahppi lea skuvllas.Jus sámegiella ii leat oahpahusgiellan skuvllas dahje váldogiellan ruovttus, de ii sáhte vurdojuvvot ahte oahppit álget aktiivvalaččat sámástit. Dat boahtá das man olu oahppit besset vásihit sámegiela.Gievrras giellamodealla raportta čilge ahte jus skuvllas lea unnán sámegielat sisdoallu, de dat bargá goaikkanas modeallain, ja « ... ahte ii buorrege sámegiela oahpahus sáhte buvttihit doarvái buriid bohtosiid, jus dat ollašuvvá goaikkanasmodeallain. Sámemánát dárbbašit ollu eambbo giellafálaldaga go goaikkanasmodealla fállá.» (2022, s. 8)
Skuvlla rolla dáruidahttináigodagas dagahii giellamolsuma (Todal 2002, s. 215). Dál lea skuvla hui dehálaš go galgá jorgalahttet giellamolsuma fas dárogielas sámegillii, maiddái eará arenain go skuvllas. Skuvllaid bokte sáhttá maid gáhttet ja ovdánahttet sámegielaid. Mii loahpahit dainna sitáhtain:
“1990-logu loahpageahčen gávdnojedje goitge bearrašat main mánát ledje lihkostuvvan nuppástuhttit giellamolsuma. Daid searvvis ledje oahppit geat ožžo oahpahusa gievrras guovttegielat modealla mielde mas sámegielas lei vuosttašgiellan, ja mánát bearrašiin geat diđolaččat ledje sámástišgoahtán mánáiguin ruovttus.” (Todal 2002:215)